Oskar
Přezdívky: Oskare, Osky, Oskárku,Troubo,Ňoumo, Miláčku, Válečku, Párečku, Ušáku,Ozzy...
Datum narození: asi..5.5.2012
Plemeno: kříženec (ČSP,Kokršpaněl+asi něco dalšího)
Váha: 14kg(18.měs.)
Barva očí: hnědá
Oblíbené sporty: Agility,DogDancing,Canicross!! nic nedělání...
Nejmilovanější mňamka: Snad všechno,ale hlavně to co voní masem :D
Přezdívky: Oskare, Osky, Oskárku,Troubo,Ňoumo, Miláčku, Válečku, Párečku, Ušáku,Ozzy...
Datum narození: asi..5.5.2012
Plemeno: kříženec (ČSP,Kokršpaněl+asi něco dalšího)
Váha: 14kg(18.měs.)
Barva očí: hnědá
Oblíbené sporty: Agility,DogDancing,Canicross!! nic nedělání...
Nejmilovanější mňamka: Snad všechno,ale hlavně to co voní masem :D
Cesta k Oskarkovi:
-Má cesta k jakémukoli psovi nebyla nikdy úspěšná, až tahle!
-Když jsem měla skoro 3 roky pokousal mě pes, který byl ke všem zlý (byl totiž týraný a byl odebrán mým dědou, který si ho nechal) Mojí rodiče to furt babičce vyčítali, že na mě nedala pozor a že se budu bát psů...To však byl opak.. psy jsem zbožňovala..
-Měli jsme štěňátko Bena, který se narodil babičtinému psovi, ale ten u nás moc dlouho nevydržel.. všude čůral a mamka ho vrátila babičce...
-Pak moje ségra měla Rodyho, který taky musel z domů..
-Vždycky jsem milovala koně a psy(ale koně byli moje největší láska)!Léto 2010 jsem měla jet se svou kamarádkou na koňský tábor na Moravku, ale ona měla psa a říkala že jede na psí tábor /kde s ním cvičí/ na Hrbolnou a říkala, ať jedu s ní.. prvně jsem jet nechtěla, ale na konec mě donutila a já jela už i s radostí protože mi půjčila nějaká naše známa "psa" (teda něco jako psa) :D Když jsem tam přijela hned jsem si to tam zamilovala!! a řekala si, že příští rok přijedu se svým psem...To však nevyšlo... A další léto jsem jela na tábor opět bez psa..říkala jsem si že to prostě někdy musí vyjít!! No.. když jsem jela na Silvestrovku 2011 na Hrbolnou cvičila jsem s Dotty.. A do ní jsem se beznadějně zamilovala!! A věřila že s ní to vyjde... Hrozně moc jsem jí chtěla, ale to taky nevyšlo... Kvůli Dotty jsem se asi nejvíce vybrečela....pak se narodili Grace štěňátka a zase jsem si našla favorita aa zase jsem doma bojovala, ale zase to byl "NE"..Před létem jsem si chvíli hojila srdíčko Bakem(NO)... Když jsem jela v létě 2012 na tábor Odře se narodili štěňátka a já opět chtěla malou borderečku...K srdíčku mi přilehla Bizzynka se, kterou to opět nevyšlo.... No, ale asi bůh viděl jak jsem ty 3 roky trpěla, s nadějí bojovala a vybrečela jsem snad všechny slzy...Přišla naděje... Moje sestra dostala v březnu 2012 k narozeninám psa(PK).. mamka si ho oblíbila já taky, ale za 1.to nebyl můj pes a za 2. to nebylo plemeno vhodné pro mě....a tak na konci léta 2012 jsem se s mamkou nějak bavila že bych si pořídila taky psa jako má Denča nějakého malého... mamka tak trochu přikývla a já dostala zase naději.. sice nabudu mít borderku, ale můžu mít psa...
Tak jsem začala hledat, Barča mi posílala různé inzeráty na nádherné křížence(mezi nimi byl i Oskar)..No já chtěla fenku, ale v té době jich moc nebylo ..a kde byly tak už byly pryč nebo byly zamluvené...No mamka to pak nějak zatrhla a zase kývla.. Když 4.9.2012 odjeli na dovolenou a já měla jet s něma tak jsem řekla že zůstanu doma se ségrou a bráchou(protože už jsem na dovolené byla s Barčou) No hned na druhý den jsem ještě neměla jisto koho.. pořád jsem chtěla fenečku.. no a nakonec jsme se se segrou shodly, že pojedem pro toho strakatého ušáka.. Když jsem si uvědomila, že si jednu oparvu pro psa ... Tak jsem začala řvát!! "JÁ BUDU MÍT PSA"!!! Běžela jsem nahoru pro obojek s vodítkem.. A pořád jsem řvala!! V autě jsme přemýšleli jak se bude jmenovat.. a řekly jsme si že až ho uvidíme dáme mu jméno... No přijeli jsem a zpoza rohu vyběhl takový malý,štěkající váleček..(Byl tak tlusty :D že v noci když spal sotva mohl dýchat).Řekli nám že se jmenuje Oskar a já se rozhodla mu to jméno nechat... ten týden co byli naši pryč neměli ani potuchy že ho mám... no když přijeli taťka mi řekl, že ten pes bude do 24hodin pryč.. pamatuju si, že jsem s brekem utekla k řece.. když jsem se vrátila řešilo se plno dalších věcí.. No pak si nás všechny svolali, že si musíme promluvit.. Prosila jsem taťku s brekem na kolenou, ať si ho můžu nechat, že mi tak přirostl k srdci že už bych to bez něj nezvládla.. asi po 15 minutovém prosení kývl... Asi ještě tak půl roků mi vždycky vyhrožovali když "tam to" a"tam to" se jim nehodilo tak že půjde Oskar z domů.. Do teď mi mamka říká... "jak jsem ho viděla ležet v té kuchyni na té židli a on se na mě podíval.. řekla jsem si... vždyť toho psa nemůžeme dát pryč".Teď je to miláček všech a nikdo by ho nevyměnil...
-Někdo přijíde domů s tím že chce psa a rodiče mu ho povolí, ale já jsem o něho musela bojovat !! Takovou dlouhou dobu s takovým utrpením.....
Miluju tě ty můj Ňoumo ♥
Omlouvám se za případné chyby... (a nedodané čárky) :D Na češtinu jsem Levá !!
-Má cesta k jakémukoli psovi nebyla nikdy úspěšná, až tahle!
-Když jsem měla skoro 3 roky pokousal mě pes, který byl ke všem zlý (byl totiž týraný a byl odebrán mým dědou, který si ho nechal) Mojí rodiče to furt babičce vyčítali, že na mě nedala pozor a že se budu bát psů...To však byl opak.. psy jsem zbožňovala..
-Měli jsme štěňátko Bena, který se narodil babičtinému psovi, ale ten u nás moc dlouho nevydržel.. všude čůral a mamka ho vrátila babičce...
-Pak moje ségra měla Rodyho, který taky musel z domů..
-Vždycky jsem milovala koně a psy(ale koně byli moje největší láska)!Léto 2010 jsem měla jet se svou kamarádkou na koňský tábor na Moravku, ale ona měla psa a říkala že jede na psí tábor /kde s ním cvičí/ na Hrbolnou a říkala, ať jedu s ní.. prvně jsem jet nechtěla, ale na konec mě donutila a já jela už i s radostí protože mi půjčila nějaká naše známa "psa" (teda něco jako psa) :D Když jsem tam přijela hned jsem si to tam zamilovala!! a řekala si, že příští rok přijedu se svým psem...To však nevyšlo... A další léto jsem jela na tábor opět bez psa..říkala jsem si že to prostě někdy musí vyjít!! No.. když jsem jela na Silvestrovku 2011 na Hrbolnou cvičila jsem s Dotty.. A do ní jsem se beznadějně zamilovala!! A věřila že s ní to vyjde... Hrozně moc jsem jí chtěla, ale to taky nevyšlo... Kvůli Dotty jsem se asi nejvíce vybrečela....pak se narodili Grace štěňátka a zase jsem si našla favorita aa zase jsem doma bojovala, ale zase to byl "NE"..Před létem jsem si chvíli hojila srdíčko Bakem(NO)... Když jsem jela v létě 2012 na tábor Odře se narodili štěňátka a já opět chtěla malou borderečku...K srdíčku mi přilehla Bizzynka se, kterou to opět nevyšlo.... No, ale asi bůh viděl jak jsem ty 3 roky trpěla, s nadějí bojovala a vybrečela jsem snad všechny slzy...Přišla naděje... Moje sestra dostala v březnu 2012 k narozeninám psa(PK).. mamka si ho oblíbila já taky, ale za 1.to nebyl můj pes a za 2. to nebylo plemeno vhodné pro mě....a tak na konci léta 2012 jsem se s mamkou nějak bavila že bych si pořídila taky psa jako má Denča nějakého malého... mamka tak trochu přikývla a já dostala zase naději.. sice nabudu mít borderku, ale můžu mít psa...
Tak jsem začala hledat, Barča mi posílala různé inzeráty na nádherné křížence(mezi nimi byl i Oskar)..No já chtěla fenku, ale v té době jich moc nebylo ..a kde byly tak už byly pryč nebo byly zamluvené...No mamka to pak nějak zatrhla a zase kývla.. Když 4.9.2012 odjeli na dovolenou a já měla jet s něma tak jsem řekla že zůstanu doma se ségrou a bráchou(protože už jsem na dovolené byla s Barčou) No hned na druhý den jsem ještě neměla jisto koho.. pořád jsem chtěla fenečku.. no a nakonec jsme se se segrou shodly, že pojedem pro toho strakatého ušáka.. Když jsem si uvědomila, že si jednu oparvu pro psa ... Tak jsem začala řvát!! "JÁ BUDU MÍT PSA"!!! Běžela jsem nahoru pro obojek s vodítkem.. A pořád jsem řvala!! V autě jsme přemýšleli jak se bude jmenovat.. a řekly jsme si že až ho uvidíme dáme mu jméno... No přijeli jsem a zpoza rohu vyběhl takový malý,štěkající váleček..(Byl tak tlusty :D že v noci když spal sotva mohl dýchat).Řekli nám že se jmenuje Oskar a já se rozhodla mu to jméno nechat... ten týden co byli naši pryč neměli ani potuchy že ho mám... no když přijeli taťka mi řekl, že ten pes bude do 24hodin pryč.. pamatuju si, že jsem s brekem utekla k řece.. když jsem se vrátila řešilo se plno dalších věcí.. No pak si nás všechny svolali, že si musíme promluvit.. Prosila jsem taťku s brekem na kolenou, ať si ho můžu nechat, že mi tak přirostl k srdci že už bych to bez něj nezvládla.. asi po 15 minutovém prosení kývl... Asi ještě tak půl roků mi vždycky vyhrožovali když "tam to" a"tam to" se jim nehodilo tak že půjde Oskar z domů.. Do teď mi mamka říká... "jak jsem ho viděla ležet v té kuchyni na té židli a on se na mě podíval.. řekla jsem si... vždyť toho psa nemůžeme dát pryč".Teď je to miláček všech a nikdo by ho nevyměnil...
-Někdo přijíde domů s tím že chce psa a rodiče mu ho povolí, ale já jsem o něho musela bojovat !! Takovou dlouhou dobu s takovým utrpením.....
Miluju tě ty můj Ňoumo ♥
Omlouvám se za případné chyby... (a nedodané čárky) :D Na češtinu jsem Levá !!